Bestiář

autoři: © Vojtěch šmajer, Pavel Heger, Pavla Hybská

Červci (Coccoidae)

   Prvním ze škůdců, kterého se nám podařilo vyfotit je červec patřící skupiny Coccoidea a od toho se odvíjí i ochrana proti němu. Pokud se v pokojových podmínkách vyskytne jeden jedinec, je nejlépe jej rozmáčkout a setřít. Pokud se ale namnoží a vytvoří kolonie tak je těžké se ho zbavit a vyžaduje to pravidelné opakování postřiků a důslednou kontrolu rostlin po dobu několika měsíců. Jinak nemáme jistotu, že se výskyt z nakladených vajíček neobnoví. Velmi se osvědčila metoda mechanického setření kolonií a následně postřik. Pro použití v uzavřených podmínkách skleníku nebo obytné místnosti lze doporučit postřik AGRIONem (účinná látka deltamethrin), který je možné snadno koupit ve specializovaných obchodech i supermarketech, je již naředěný na koncentraci k okamžitému použití a je relativně málo toxický pro člověka (opatrně na akvária a potraviny). Je třeba si důkladně přečíst a respektovat návod k použití! I když je na něm namalovaná mandelinka, je dostatečně vyzkoušený na mnoha druzích orchidejí bez známek poškození. Tento přípravek je v podstatě jediný, povolený v EU do pokojových podmínek proti žravému a savému hmyzu. Proto může být doporučován v této skupině jako standardní ochrana. Jako další přípravky, které se dají použít, ale s vysokých stupněm opatrnosti jsou : APPLAUD 25 WP (v konc.0,1%),  SUMITHION SUPER (v konc. 0,05-0,1%). Pokud chce někdo použít biologickou ochranu, která je v i bytových podmínkách naprosto netoxická, jsou zde BIOLAAGENS CRM (Cryptolaemus montrouzieri) v počtu 2-5 ks/ rostllinu a LEPTOPAR (Leptomastix dactylopii) v počtu 1-2 ks na rostlinu, které jsou určeny k likvidaci červců jejich biologickými predátory.

Svilušky (čeleď Tetranychidae)

jsou velmi malí oranžoví pavoučci dosahující velikosti cca 0,5 mm sající rostlinné šťávy bylin a listnatých dřevin. Napadení rostliny sviluškou je provázeno drobnými světlými skvrnkami na listech, případně jemnými pavučinkami na jejich spodní straně. Listy nabývají bronzového zbarvení, zasychají a předčasně odumírají. Tím je bržděn vývoj rosliny, její zeslábnutí a slabá násada květů v následujícím roce. Samičky kladou malá kulatá a bělavá vajíčka o průměru asi 0,1 mm. Za vhodných podmínek (sucho a teplo) může být vývoj jedné generace svilušek ukončen i za méně jak 15 dní. Jejich přirozenými nepřáteli jsou draví roztoči čeledi Phytoseidae. Při napadení rostlin sviluškami lze použít minimálně 3 krát opakovaný postřik v přibližně 7 denním intervalu některým z akaricidních insekticidů proti savému hmyzu (TALSTAR 10 EC, NISSORUN 10 WP , OMITE 30 W , OMITE 570 EW , ORTUS 5 SC , SANMITE 20 WP , VERTIMEC 1.8 EC, SVILUSTOP). Jako biologickou ochranu lze použít dravé roztoče Phytoseiulus persimilis a Typhlodromus pyri.

Plži (čeledi Limacidae, Agriolimacidae, Arionidae)

jsou měkkýši s ulitami i bez nich. Na rostlinách způsobují především v noci škody tím, že okusují listy, stonky, hlízy i kořeny. Do listů vykousávají nepravidelné otvory. V jejich blízkosti bývá zaschlý, perleťově leský sliz. Obzvláště se jim daří na vlhkých místech, kde kladou skupiny bělavých lesklých vajíček, která se pak v závislosti na prostředí mohou vyvíjet během 3 týdnů až několika měsíců. Při napadení rostlin lze použít např. MESUROL SCHNECKENKORN, který je třeba rozsypat v bezprostřední blízkosti napadených rostlin, případně na povrch sustrátu. V případě, že existuje vysoká pravděpodobnost napadení rostlin plži (např. při pravidelném letnění), lze při přesazování přimíchat Mesurol přímo do připraveného substrátu.

Puklice

jsou velice často se vyskytujícím a úporným škůdcem. Larvy puklic jsou ploché, elipsovité, 2 mm dlouhé, nejprve zelenožluté, později hnědočervené. Po 2. svlékání si tvoří štítek. Mladé samičky jsou okrově žluté, dospělé samičky červenohnědé, vypouklé, někdy zploštělé, 4-6 mm dlouhé, 3-4,5 mm široké a 1,5-2 mm vysoké, na povrchu pokryté šedavou vrstvou voskových vláken. Dospělí samečci jsou načervenalí nebo nahnědlí, 2 mm dlouzí. Mají jeden pár křídel. Vajíčka jsou bílá, oválná a měří cca 0,3 mm. Po 2. svlékání ztrácejí nohy i tykadla a tvoří štítek. Samci na rozdíl od samiček procházejí stadii předkukly a kukly. Oplodněné i neoplodněné samičky kladou vajíčka pod štítek. Puklice sají na listech a stoncích rostlinné šťávy a ubírají tak rostlinám síly. Ty pak nejsou schopny vyzrát a méně kvetou. Dospělé puklice jsou díky svému velmi odolnému štítku vysoce odolné proti různým insekticidům. V případě malého množství ošetřovaných rostlin se jeví jako nejlepší mechanické odstranění škůdců z postižených rostlin např. vatou namočenou v lihu a následná častá kontrola výskytu škůdce. V případě skleníkové kultury nebo silnějšího zasažení rostlin lze použít systémový insekticid např. Agrion Delta, který je poměrně nízce toxický, lze ho používat v uzavřených prostorách a má širokou škálu účinnosti.

Mšice (čeleď Aphididae)

Mšice je drobný hmyz o velikosti několika milimetrů, mnoha druhů a mnoha různých barev (od světlých odstínů zelené, růžové žluté až po tmavě zelené a černé). Z přezimujících vajíček se na jaře líhnou kolonie živorodých samiček, které velmi rychle dospívají a dále se množí kladením živých nymf Na podzim nakladou vajíčka, která přezimují až do jara. Napadají široké spektrum rostlin, včetně stromů a keřů. Sají především na spodní straně listů, čímž způsobují drobné suché skvrny, kroucení listů a jejich předčasné zasychání. Jsou rovněž přenašeči různých chorob a viróz. Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka a jejich larvy, larvy pestřenek, larvy zlatooček, ploštice, škvoři, pavouci, sekáči a někteří draví roztoči. Z blanokřídlých mšicomaři a chalcidky. Na mšice je možné použít většinu ze širokého spektra dostupných insekticidů ve výrobcem doporučených koncentracích.

Smutnice

Smutnice je malý, dvoukřídlý přibližně 3 mm velký hmyz černé barvy. 5 – 7 mm dlouhé larvy smutnic žijí v trvale vlhkém substrátu a živí se především odumřelými zbytky rostlin, ale nepohrdnou ani mladými kořeny nebo listy dotýkající se substrátu. Dospělé mušky rostlinám neškodí. Vzhledem k tomu, že se často objevují v kupovaných substrátech je vhodné je před použitím důkladně propařit v páře nebo v mikrovlnné troubě. Účinnou biologickou ochranou jsou parazitické hlístnice, které napadají larvy hmyzu žijící v půdě a spolehlivě a rychle je likvidují. K omezení (nikoli však k úplnému zničení populace) se běžně používají žluté lepové desky (viz obrázek) a při troše štěstí nebudou smutnice jedinými přilepenými škůdci. Lze rovněž použít některý z běžně dostupných insekticidů např. MOSPILAN, DIMILIN 48 SC, ENTOMITE, ENTONEM.